Před nastávající sezónou 2016/2017 jsme položili Martinu Daňkovi pár otázek k záměrům a cílům do nové sezóny s týmem starších žáků:
S čím přicházíte do nové sezóny ke svému ročníku a na čem chcete nejvíce letos pracovat?
„Záměrů pro nadcházející sezónu je několik. Za prvé – co nejlépe dopřipravit po všech stránkách další hráče na odchod do týmů, kde budou mít umožněno startovat v nejvyšší dorostenecké soutěži. Zatím nám z tohoto ročníku odešli Ondra Mastný a Fares Shudeiwa do Jihlavy a Michal Ševčík nastupuje od září do nově vzniklé brněnské akademie a s námi bude trénovat pouze v pátek a o víkendu hrát. Máme tu ale další hráče, jejichž možnosti odpovídají tomu, aby po sezoně odešli a jedním z cílů tedy bude, aby v novém působišti patřili mezi nejlepší. Počítáme hlavně s přechodem do FC Vysočina Jihlava, se kterým máme dohodu o spolupráci. Za druhé – posunout kvalitativně všechny ostatní hráče, kteří dále budou působit ve Fošce a spoluvytvářet její budoucnost a případně odcházet do nejvyšších soutěží v pozdějším věku. Za třetí – pracovat dál zejména na lidském rozvoji hráčů, protože sport může dnes pro mladé lidi být jedním z mála prostředí, kde se mohou naučit klíčovým dovednostem pro budoucí život. Samozřejmě pokud se sport pojme s vyšším rozměrem a ne pouze jako honba za výsledky. No a za čtvrté – rozvoj trenérského týmu, jelikož hráči jsou nejlepšími učiteli a bez rozvoje trenéra je omezen rozvoj hráčů. A ještě za páté – zapojit do týmu aktuálně nejpokročilejší hráče r. 2003.“
Nastane oproti minulé sezóně nějaká větší změna v tréninkovém procesu, nebo v zápasovém?
„Změny budou, snažíme se proces neustále zkvalitňovat jak kvalitativně, tak kvantitativně, konkrétní prvky, ale vyplynou z dynamiky jednotlivců a skupiny.“
V loňském roce r.2002 svoji soutěž (SpSM – Jih) vyhrál. Bude obhajoba také jedním z cílů?
„S hráči se učíme trénovat individuální a týmový záměr VYHRÁT každé utkání. Zároveň je třeba říct, že k výhře chceme vždy jít vlastním způsobem hry a svoje principy nikdy nezradíme (totální konstruktivita, odvaha, využívání trénovaných dovedností, progres krok za krokem). Zkrátka chceme se neustále zlepšovat ve všech aspektech hry – od mentální stránky, přes technicko-taktickou, po fyzickou a jestli to povede i k výsledku, co se týká skóre – to často nemáte tak úplně pod kontrolou, ale samozřejmě, že čím více se zlepšujete, tím zvětšujete pravděpodobnost vítězství.
Dám příklad z minulé sezony: V Havlíčkově Brodě jsme vedli po poločase 5:0 systémem kočka-myš. V druhém poločase kluci hodně ubrali na aktivitě a začali dostávat góly. Pár pokyny a trenérskými tahy by asi nebylo těžké utkání výsledkově zvládnout, ale já víceméně seděl a mlčel. Hráči potřebovali pochopit, že mezi sebou v těchto situacích musí začít lépe komunikovat, vnímat děj a vzájemně se více řídit. Oni to začali dělat až za stavu 4:5. Zápas skončil 5:5 a byla to skvělá lekce. Během jara kluci naopak brali osud utkání daleko více do svých rukou a trenéra v podstatě ve vypjatých situacích nepotřebovali.
Loni nás tento postup dovedl k zaslouženému vítězství v celé sezoně s nejvyšším nastříleným počtem branek. Přeji klukům, aby tomu tak bylo i letos, ale není to něco, co by mě jako trenéra budilo ze spaní. I když je to samozřejmě pěkné! :-)“
Děkujeme Martinovi za rozhovor a přejeme hodně zdaru v nové sezóně! 🙂
