Rozhovor s trenérem Bukáčkem o sezóně ročníku 2003

1) S jakými cíli jste vstupovali do sezóny a jak se vám podařilo je naplnit?

„Pro ročník 2003 bylo zásadní navázat pevnou vztahovou konstrukci mezi sebou tak, aby kluci byli schopni na sobě kontinuálně pracovat i přes veškeré vnější vlivy, ať už to byly odchody hráčů, příchody, prohry, vítězství, zranění, nemoci, sebedůvěra. Také schopnost za sebou stát, když se nedaří, udržet svou pozornost na zlepšování se za jakéhokoliv stavu a co nejkonstruktivnějšímu způsobu hry, který bude založený na neustálé tvorbě hry a propojení kreativity, spontánnosti do systému, taktiky a součinnosti. Vnímali jsme velkou vnitřní sílu celku, byť jsme zápasy prohrávali, nebo někdy průběh nezvládali. Tým ukázal charakter a i přes vnější nezdary si udržel velké nasazení při trénincích i chuť na sobě pracovat.“

2) Objevilo se v sezóně něco, co Vás potěšilo, z čeho jste těžili a naopak, na čem byste chtěli více zapracovat další sezónu?

„Potěšil mě právě přístup většiny hráčů k tréninkům i zápasům, že i přes početní kritické momenty ukázali svou oddanost týmu i klubu a byli ochotni a připraveni být tam, kde je bylo potřeba. Ze začátku jsme měli velký problém s vnímáním taktiky a součinnosti, nicméně s každým zápasem byla cítit větší vnímavost i stále zefektivňující se řešení herních situací, byť chyb jsme tropili spousty. Také se nám dařilo začlenit některé hráče z ročníku 2004 a lépe zvládat organizaci hry v průběhu utkání, než tomu bylo na začátku sezóny. Práce je stále spousty a bude třeba zapracovat ještě na finální fázi v herních situacích a posílení fyzické schránky. Chtěl bych také vyjádřit poděkování rodičům za podporu i zpětné vazby, které se mi dostalo.“