Do utkání s Kroměříží jsme vstoupili s novým rozestavením. Naším záměrem je mnohem více útočit, mít větší podporu směrem do útoku a dávat více branek. První třetinu se nám povedlo to, s čím jsme do utkání vstupovali, a sice ve vysokém počtu napadat na soupeřově polovině, co nejvýše získávat míče a nekompromisně zakončovat. První třetinu se nám dařilo efektivně držet míč a vytvářet si situace pro útočné průniky. Dařilo se nám otevírat obranu soupeře a využívat mezer, které mezi soupeřovými obránci vznikaly. Velmi dobře jsme četli hru a spoustu soupeřových přihrávek jsme přečetli, předskočili a mohli jsme tak zakládat další útoky. S velkou sebejistotou hráli naši obránci Čermák s Pokorným, kteří utínali útoky soupeře hned v zárodku a výrazně nám tak pomáhali do útočení.
Druhá třetina byla od nás velmi špatná. Chodili jsme do přehuštěných prostorů, do situací, které byly zbytečně složité a velmi často jsme se tak připravovali o míč a spoustu útoků jsme si sami přerušili nelogickým přehráváním situací, kdy se to zrovna nehodilo. To se podařilo napravit až v druhé polovině třetí třetiny, kdy si kluci udělali kolem soupeře více místa a byli schopni a přelévat těžiště hry z jedné strany na druhou a otvírat si obranu soupeře a podněcovat další útoky.
Zvláště v první třetině a následně druhé polovině třetí třetiny se mi líbilo odvážné a rozhodné chování Jančoka, Hotového a Hloucha v poslední třetině hřiště, kdy byli pro obranu soupeře nebezpeční a většina útoků byla pro soupeře ohrožením. V první třetině se mi zároveň líbila orientace v prostoru Gruszky, který dobře doplňovat a vnímal plochu hřiště a byl včas tam, kde měl být.
