V sobotu jsme sehráli přátelské utkání s Velkým Meziříčí na tamější umělé trávě. My jsme se postavili soupeři namíchanému z ročníků 2009 a 2008 a na vedlejším hřišti zápolili naši 2010 se stejně starými soupeři. Díky této organizaci jsme mohli během zápasu některé hráče mezi týmy měnit, a tak si někteří vyzkoušeli hru na obou hřištích. Náš zápas byl výsledkově vyrovnaný, oba týmy vstřelily hodně gólů, a díky tomu byl po celý zápas cítit z kluků drajv a chuť hrát.
V začátku zápasu jsme tahali za kratší konec. Chyběla nám větší organizace a spolupráce při zakládání útoků, a tak jsme pod tlakem ztráceli míče už na své půlce. Toho pak využívali fyzicky vyspělí hráči soupeře a dostávali se do šancí potažmo ke gólům. Během střídání jsme si s jednotlivými hráči upřesnili jejich úkoly a vnímání hry a rázem bylo vidět zlepšení. Dokázali jsme lépe pracovat s prostorem, po zisku jsme si dokázali místo zvětšovat a posouvat míč do volna, po ztrátě jsme naopak prostor zmenšovali (tady máme ale ještě velký prostor ke zlepšení) a míč v souboji často získávali. I přes občasné jednoduché chyby a ztráty hodnotím zápas jako velký přínos díky postupnému uvědomování si jednotlivých rolí v týmovém výkonu a zlepšenou organizaci hry.
