Již od úvodu jsme věděli, že půjde o těžké utkání. Hřiště bylo dost velké, část hráčů jsme poslali s U14, do toho absence a hráčů na střídání jsme neměli mnoho. Doplnili jsme sice mladšími hráči, ale chtěli jsme, aby měli síly na své utkání, tak jsme je využívali v krajních případech.
Chtěli jsme si dát pozor zejména na vzdálenost od soupeře, když jsme v držení míče, abychom nechodili zbytečně do střetu. Bohužel jsme volili i dost značné vzdálenosti i od sebe a to nám komplikovalo celou hru. Přesto jsme první půli byli převážně na míči my, ale způsob, jakým jsme vedli útoky, nebyl moc příznivý. Hodně jsme sázeli na to, že soupeř hraje hodně vysoko a snažili jsme se dostávat do útoku průnikovkami a míči přes obranu na delší vzdálenost a nestíhali jsme dostupovat útočnou řadu. Tvořila se mezi našimi řadami výraznější mezera a hra tak nebyla kompaktní, jako spíš působila, že nejdřív to zkusí jeden, pak druhý, pak třetí… Neměl jsem ze hry dobrý pocit, byť míč jsme měli stále, dostávali jsme se do šancí, opět jsme neproměnili několik vyložených šancí a převahu jsme měli na své straně.
V druhé půli jsme z některých chyb byli potrestáni, soupeř srovnal a nadechoval se k obratu. Naštěstí jsme udrželi chladnou hlavu, zbytečně jsme nejančili a byli schopni jsme hrozit v útocích. Nakonec jsme se v poslední fázi hry „utrhli“ a dali jsme za 4 góly za 6 minut a rozhodli jsme tím utkání.
