Do utkání se Znojmem jsme šli s pár změnami na postech, kdy jsem chtěl vyzkoušet některé hráče na jiných pozicích, než se obvykle objevují a zajímalo mě, jak moc variabilní umíme být. Určitou část utkání si samozřejmě hráči na svých pozicích procházeli určitou adaptací, ale vypořádali se s tím a zvládali jsme vystavovat útoky směrem nahoru, leč jsme trpěli častými nepřesnostmi v dovednostech – zejména převzetí. Z toho jsme ztratili větší množství slibně rozvíjejících se příležitostí a museli jsme hasit protiútoky soupeře. Stejně tak jsme potřebovali výrazně zapracovat na práci s prostorem, když nemáme míč. Hráli jsme velmi ze široka a soupeři otvírali zbytečně mnoho hřiště. Soupeř si velmi brzy vypracoval 3gólový náskok, který jsme doháněli. Bohužel i tentokrát mnoho velkých šancí jsme promarnili a nezužitkovali v gól.
Druhý poločas jsme začali opět překlápět hru na svou stranu, začali jsme střílet branky, ale opět některé velmi výrazné šance jsme nedali a připravili jsme se tak o body, na které jsme sahali. Každopádně ku cti byla touha zvrátit skóre utkání na svou stranu, jen nám chyběla potřebná přesnost. Tak témata, která nás provází z hlediska součinnosti v mikrosituacích, obkličování soupeře a otvírání si prostor mezi soupeřovou obranou postrádají razítko ve formě gólu.
