FŠ Třebíč – 1.SC Znojmo 2:3 (0:3)
Sestava: Trešl (60´ ČK) – Zubák (70´ Bartes), Syrový (70´ Procházka), Kasáček, Bulant – Puzrla (41´ Nguyen), Bulíček (48´ Polášek), Mucha, Rygl, Šubert (41´ Kučerňák) – Nestrojil
Góly: 57. Nguyen Quang Hung, 75. Polášek Lukáš – 4. Znojmo, 22. Znojmo, 31. Znojmo
Utkání se Znojmem by se beze sporu dalo nazvat utkáním dvou poločasů, ale jako trenéři jsme za toto utkání, průběh i výsledek nakonec rádi, protože tento zápas by mohl být předzvěstí dalšího pokroku naší práce.
Před utkáním jsme byli s hráči domluveni, že jako trenéři chceme v zápase sledovat, co jsme si již upevnili (a můžeme ta témata na chvíli opustit), co ještě upevněné nemáme (a potřebujeme doladit), a které se objevují pouze za zaměření trenérů, tudíž jsme nechali první půli utkání téměř bez vstupů.
Už od rozcvičky bylo znát, že vše neprobíhá tak dobře, jak by mohlo a o prvních 40-ti minutách utkáním jakbysmet. Záměr, dílčí cíle a zaměření, které padlo od kluků v kabině, v kabině i zůstalo a na hřišti bylo k vidění mnoho nepřesností, nízké aktivity, spousty chyb organizačních i individuálních a především ofenzivní bezpohlavnost. Foška nevyprodukovala za první poločas žádnou střelu, Znojmo vystřelilo 11 krát, z toho padly tři góly do naší sítě a bylo na snadě přiznat, že hosté měli převahu a vedli zcela po právu.
O poločase přiznáváme, že nás to nenechalo chladnými a bylo třeba razantně do některých témat zasáhnout, neboť jsme se jim věnovali velkou porci času a měli jsme pocit, jako bychom si o některá témata v zápase ani neopřeli kolo. Zaměřili jsme se především na chuť ukázat, že nejsme jenom tlučhubové, co o výsledcích a výhrách mluví, ale také pro to činí. Že jsme schopní mnohem větší aktivity, zodpovědnosti i zdravé agresivity.
Druhý poločas vstoupilo na hřiště úplně jiné mužstvo. Během několika málo minut jsme vyprodukovali několik střel a převážně se hrálo na soupeřově polovině, chuť vyhrávat souboje, chuť získávat míče po ztrátě a chuť tvořit byla diametrálně odlišná od toho, co bylo k vidění v první polovině zápasu. Na hřišti konečně byl tým, který né, že chtěl vyhrát – on šel vyhrát. Zápas jsme si však zkomplikovali vyloučením brankaře, k čemuž bychom rádi podotkli, že doufáme v pozitivní zkušenost pro Trešlíňa v poziční hře brankaře a ve vyladění vnitřní nejistoty ´mám jít, nemám jít, jak vysoko?´ a od teď už nebude pochybovat a vždy tam bude! Určitě ho v tom jako trenéři podpoříme. Nicméně od hry v 10-ti místo snížení chuti, zatažení se a rezignace, nastal pravý opak a svou aktivitu jsme ještě více zvýšili, stejně jako chuť i pohyb po celém hřišti. Dali jsme další gól a připravovali si další akce na obrat. Kasa, který Trešlíňa nahradil v brance nás podpořil v útočení a s jeho hrou si kluci ze Znojma moc nevěděli rady a vylámali si několikrát zuby na své zbrklosti Kasu překonat. Do konce utkání se nám už gól vstřelit nepodařilo a ještě jsme nakonec řešili emoční výlevy směrem k našim hráčům, kteří si vybíjeli vztek na někom, kdo za konečný stav nemohl.
To jsme si museli velmi důrazně v šatně vyříkat a stylizujeme si předsevzetí do dalších tréninků i zápasů práci s emocemi a jejich energetické využití ve hře, abychom jakýkoliv emoční stav proměnili v užitečnou činnost, nikoliv dehonestující.
Za zkušenost děkujeme a věříme, že nám dobře poslouží do naší práce…
Hodnotili: BB
