Zápas s Kroměříží měl podobný scénář jako ten minulý s Líšní. I přes herně dobré pasáže a zaměření se na zadané úkoly jsme výsledkově znovu propadli. Na začátek bych také rád poděkoval soupeři, který byl jedním z prvních, který chtěl hrát fotbal bez nakopávání a tak jsme si mohli zkusit řešit i presingové situace.
V zápase bylo vidět další zlepšení při zakládání a hře na vlastní polovině. Poslední dobu trénujeme větší zapojení krajních obránců při hledání prostoru pro zaútočení. Zde jsme za posledních 14 dní udělali kus práce a budeme to ladit dál. Na toto navazuje práce středních hráčů, kteří měli za úkol být neustále jako podpora pro okolní hráče a otáčet přes ně hru do volna. Tady máme ještě mezery hlavně v rychlosti práce s míčem, tak abychom se nedostávali do soubojů a taky aby přesun hry proběhl co nejrychleji a my tak mohli využít nově vzniklé mezery v soupeřově obraně. Naše ofenzivní činnost a hra na útočné polovině je zatím méně organizovaná a také méně aktivní, kdy stále tápeme, kdy si podržet zádové postavení a zapojit ostatní spoluhráče a kdy být naopak odvážný a jít přes obránce.
V zápase se jasně ukázalo, že soupeř byl nebezpečnější a každá jeho ofenzivní činnost byla více organizovaná. Soupeři jsme to také usnadňovali nekompaktností naší obrany, kdy mezi námi často procházeli průnikovky a také následně nedůrazem v našem pokutovém území. My opět měli pasáže, kdy jsme drželi míč a kontrolovali hru, ale nepřineslo nám to větší počet možností pro vstřelení gólu.
