Další utkání nadstavbové části přineslo souboj mezi domácí Foškou s hostujícím HFK Olomouc. Úvodní dějství vyznělo lépe pro holické, kteří od samého počátku vstoupili do utkání s daleko větším odhodláním. Nechali jsme se lapit do pasti, řešili jsme více soupeře než vlastní výkon, což hrálo hostům do karet. Když k tomu přidáme dvě hrubé chyby, po kterých zcela zbytečně inkasujeme laciné branky, odcházíme do kabin s poločasovým mankem 2 branek.
Ve druhé půli hrajeme téměř neustále s míčem, hledáme skulinky v obranném valu HFK, avšak převahu dokážeme brankově vyjádřit pouze jednou. I přes převahu v druhé půli je nutné poukázat na nedostatky, kterých v našem podání bylo až mnoho a patří mezi ně například rozhodování, kdy upřednostnit individuální řešení na úkor součinnosti a naopak, dále také rychlost samotného provedení nebo připravenost na detaily, které rozhodují o tom, zda jsem schopen provést daný úkon na hřišti precizně a správně, nebo naopak ledabyle, což často vede ke zpomalení akce, či přímo ke ztrátě míče.
Vždy a za všech okolností hledejme cesty, jak zlepšit sám sebe. To platí i dnes, nehledáme výmluvy. Ať už se na hřišti děje cokoliv, řešme jen to, co můžeme ovlivnit a je potřeba uznat, že jsme dnes neprokázali dostatečnou kvalitu na to, abychom se z vítězství mohli radovat my. I přesto si však nemohu odpustit následující úvahu. Nerad bych se pouštěl do veřejného hodnocení hry soupeřů, protože mi to ani nepřísluší. Cítím však potřebu zmínit, že dokud budou v českém fotbale kluby odměňovány na základě výsledků i v mládežnických kategoriích, nelze očekávat jakoukoliv změnu ve výchově českých hráčů, natož pak prostředí jako takového. Pokud FAČR vysílá své zaměstnance do klubů skrze kontrolu administrativních záležitostí, bylo by na místě, aby docházelo také ke kontrole koncepčnosti a kvality práce na hřišti. Je zřejmé, že s blížícím se koncem soutěže se u některých týmů vytrácí snaha o rozvoj hráčů a veškerá činnost se podřizuje jedinému — výsledku. Až si znovu budeme klást otázku, proč se nám v ČR nedaří vychovávat rozdílové hráče, možná právě zde najdeme jeden z důležitých důvodů. Bez ohledu na to, o jaké úrovni soutěží se zrovna budeme bavit.
