Rádi bychom vám představili nového člena, který se od začátku května připojil k týmu Fošky. Je jím Radomír Talafa, kterého jsme krátce vyzpovídali, abychom vám ho blíže představili.
Ahoj Radku, zkus se našim čtenářům představit, odkud přicházíš?
„Ahoj, zdravím FOŠáckou rodinu. Aktuálně přicházím ze zahraničního angažmá, konkrétně z Číny, nejprve jsem půl roku působil jako trenér mládeže (U8-U15) na vyspělém východě Číny – ve městě Suzhou (nedaleko Šanghaje) v rámci projektu realizovaného FAČR. Nešlo jen o samotné vedení tréninkového procesu, ale i o vzdělávací – lektorskou činnost jako např. vytváření koncepce, semináře či vedení ukázkových tréninků.
Poté jsem se přes čínsko-německou firmu dostal na jihozápad Číny – do rozvojové provincie Guizhou, kde jsem strávil necelý rok jako trenér angažující hlavně ve školním mládežnickém fotbale (U7-U15), jelikož amatérský fotbal v daném regionu prakticky neexistoval.
Byla to pro mě ve všech směrech velká životní zkušenost. Po příletu z Číny jsem se s mým kamarádem Vladimírem Bodečkem věnoval hlavně individuálním a skupinovým tréninkům.“
Proč jsi se rozhodl při změně právě pro Fotbalovou školu?
„Původně jsem chtěl v Číně ještě zůstat, nakonec jsem to však přehodnotil a rozhodl se, že se vrátím a zaměřím se také na svůj osobní život.
Poslední dva roky jsem byl v kontaktu s Martinem Daňkem, s nímž jsem se několikrát bavil o případné spolupráci a začátkem roku jsme se domluvili.
Rozhodl jsem se především proto, že FOŠku vnímám jako unikátní fotbalové prostředí, s trochu odlišnou cestou rozvoje oproti tradičnímu prostředí, v němž jsou mladí talentovaní trenéři a koučové.
Výhodou ale i závazkem je fakt, že oproti velkým klubům nejsme pod enorním tlakem výsledků, více energie a úsilí tak můžeme investovat do skutečného rozvoje individualit.“
Co očekáváš od svého působení zde a čím si myslíš že můžeš nejvíce přispět Fošce?
„Chci uplatnit své silné stránky, zintenzivnit naše vztahy a podílet se na dynamice prostředí. Také chci více dělat, než mluvit. Očekávání mám, ale zatím si je nechám pro sebe. Trénování beru jako týmovou spolupráci, do které budeme všichni vtaženi a budeme umožňovat zrod lídrů.“
Máš ještě nějaký trenérský sen?
„Trénoval jsem 8 let v žákovských kategorií Zbrojovky Brno, mnoho výzev a tužeb se mi splnilo. Už v té době jsem si však uvědomoval, že tituly a vyhrané turnaje nejsou tím hlavním motivem, proč mě trénování naplňuje. Měl jsem velké štěstí na (šéf)trenéry kolem sebe, od kterých jsem se mohl učit (Plšek, Janás, Vorlický, Zajíc, Šustr ad.) a také nemohu zapomenout na mé vrstevníky, se kterými se vzájemně inspirujeme a vzděláváme dále (Bodeček, Haňka, Ondra, Horák, Adamec ad.)
Jako mladší trenér jsem, asi jako každý, měl sen dostat se do profesionálního fotbalu. Paradoxně jedna taková možnost nedávno byla.
Aktuálně je mým hlavním cílem, abychom to ve FOŠce “posunuli” a dokázali více naplňovat svůj potenciál.“
Co tě vedlo k tomu – stát se trenérem?
„Když mi bylo 12 let, tak jsem na hřišti mezi paneláky “trénoval” mladší kluky.
V 18 letech jsem pak, po zranění kolene, začal jako trenér mladších žáků na Moravské Slavii Brno. Motiv byl jasný. Chtěl jsem dopřát klukům to, co já jsem postrádal v jejich rolích hráčů – komunikaci a vztah, na druhou stranu musím upřímně říct, že jsem byl direktivním a přísným trenérem. Postupem času, jsem si začal mnoho věcí uvědomovat a průběžně měnit.“
Na jaké pozici budeš ve Fošce působit?
„Budu působit na pozici šéftrenéra U9-U12, s aktivním zapojením u kategorií U10 a U12. Těším se moc na spolupráci jak se všemi lidmi v klubu, tak s rodiči.“
