Hodnocení soustředění
Toto soustředění mělo několik cílů, které se povedlo otevřít a každou o kousek posunout.
ODPOVĚDNOST
- Uvědomovat si, že činy každého jednotlivce neovlivňuje pouze jednotlivce, ale celou skupinu. Výraznou změnou totiž je, že pokud překročí hranice, které stanovují některá pravidla, již nastavené následky z nich plynoucí nejdou pouze za jednotlivcem, ale za celou skupinou. Pokud porušíte noční klid, nebo večerku, následky odnese celá skupina, ne jen ti, co pravidlo překročili. Cílíme na to, aby se mezi sebou dokázali směrovat za jedním cílem a byli schopni se upozornit, když někdo nepůjde stejným směrem a bude chtít proces narušovat, nebo brzdit. Kluci měli možnost několik takových situací řešit a jsme rádi, že si je dokázali vykomunikovat a čím dál lépe se upozorňovat na to, aby se pravidla dodržovala.
- Některé odpovědnosti jsme ponechali na jednotlivci (příprava na trénink, utkání, program apod.). Avšak následky za nesplnění jsou potom směřovány tak, aby vždy měly pro skupinu.
- Jelikož naší snahou je mít kreativní, konstruktivní a odpovědné hráče, mají prostor nacházet řešení na různé situace, ať už na hřišti, tak i mimo hřiště.
- Cílem je, aby se kluci učili se rozvíjet nejen pro sebe, ale i pro skupinu a posouvat nejen sebe, ale i kluky okolo sebe.
KOMUNIKACE
- Pracovali jsme opět na tom, aby komunikace mezi námi byla čím dál jasnější, lépe jsme si rozuměli a pomalu odstraňovali šum, kdy si mezi sebou nerozumíme.
- Mluvili jsme mezi sebou o tom, co komu vadí a rád by, aby ostatní respektovali osobní hranice jednotlivce a dávali si pozor, abychom rozeznali, co je ještě sranda a co už nám je značně nepříjemné.
- Snažili jsme se i pamatovat, co kdo má rád, abychom o sobě více věděli a mohli jsme to použít, když někomu chceme udělat radost.
- Hráli jsme hry, které byli cílené na rozvoj verbální i neverbální komunikace (doporučuji výtečnou hru Alias)
- Měli jsme za soustředění kvízy, aby se více dozvídali o etiketě a společenském chování, o svém klubu i o světovém fotbale.
PŘECHODOVÉ FÁZE
- Na hřišti jsme opět dávali důraz na rozvoj individuálních dovedností a jejich použití ve hře.
- S jednou polovinou jsme intenzivně pracovali na přechodu z naší poloviny na polovinu soupeře a využití šíře hřiště.
- S druhou polovinou jsme řešili spíše individuální rozvoj ve hře a celkově aktivitu ve hře a chování ve hře (jak se chovám, když ztratím míč? Jak se chovám po chybě? Jaké možnosti vidím, když mám míč a podle čeho se rozhoduji?)
- Na obou polovinách byly patrné pokroky, ale se zvyšující únavou první polovina se začala utápět v individuálních řešeních, které nepřibližovaly ke gólu a zvyšoval se počet nepřesností v dovednostech (neodhadovali vzdálenost od soupeře a bylo snadné jim vzít míč, nepřesné přihrávky, nepřesné změny směru a lehkomyslné ztráty míče)
- Na druhé polovině občas velmi trpěla intenzita hry a osobní chuť pozvednout hru svým nasazením, chutí hrát a vyhrávat. Avšak postupem soustředění se intenzita postupně zlepšovala, byť mírně. K vidění byly vidět i pasáže, kdy to tempo bylo naopak velmi dobré, jen jsme jej neudrželi dlouho
ZVYŠUJÍCÍ SE SÍLA SKUPINY
- Byli jsme moc rádi, jak se kluci vzhlédli k vyzývání trenérů k různým sázkám o to, že nás v něčem překonají. Moc se nám líbilo, jak se kluci během toho podporovali, povzbuzovali a jak své malé úspěchy slavili.
- Zároveň si zachovali slušné chování, což považujeme za velmi důležité, že si uvědomují svou a naší roli a jsou drzí na hřišti, ale nikoliv na nás.
- Kluci se neuzavírali do skupinek, ale v průběhu času se každý bavil s každým a hráli hry v různých skupinách apod.
- Oceňujeme i ochotu některých kluků pomáhat a nabízet se k pomoci (s úklidem, chystáním, přípravou apod.)
- Pokaždé si kluci pohlídali, abychom na hřiště přinesli všechny pomůcky a také na hřišti nic z pomůcek nezapomněli bez toho, aniž by jim to někdo musel připomínat. Stejně tak chodili včas na domluvené programy (dokonce i s předstihem) a na to, jak byl program náročný a kolik prostoru měli pro své nápady, jsme žádný závažný problém neřešili, což také považujeme za úspěch i známku, že kluci umí být odpovědní.
Miloslav Bukáček a Michal Kabeláč
