V sobotu 12.1.2019 se v Třebíči konal již tradiční halový turnaj organizovaný naším klubem, který má každoročně kvalitní obsazení. Letošního turnaje se zúčastnila tato mužstva: AC Sparta Praha, 1. FC Slovácko, FC Zbrojovka Brno, FC Žďas Žďár nad Sázavou, slovenský FC Senec a samozřejmě Fotbalová škola Třebíč. Hrací čas jednoho utkání byl stanoven na 20 minut.
Nominace: Bartes, Brabec, Hynek, Jančok, Kolář, Mastný, Muška, Šín, Zahrádka
V poslední době jsme na tréninku pracovali na našem herním projevu, jakou hrou se chceme vlastně prezentovat a chtěli jsme pokračovat ve zlepšujícím se projevu naší hry, kdy se objevuje větší odvaha v situacích 1na1, kdy si kluci zkouší více kliček a testují, jak posunuli své dovednosti, dále zvýšená aktivita po odehrání míče a následném nabíhání na „sluníčko“ abych vytvářel možnost pomoci pro svého spoluhráče, tak aby měl v součinnosti naší hry několik možností pro jakou se rozhodne a dále na kombinační odvaze, kdy držíme míč soupeři ho nechceme dát a snažíme se vytvářet situace, kterými bychom se dostali do zakončení. Od začátku turnaje bylo opět vidět zlepšení v těchto činnostech, v prvních 3 utkáních to mělo stoupavou tendenci a myslím, že Žďár a oba týmy Sence jsme kombinačně přehrávali a byli vidět principy, které v naší hře chceme předvádět, ale v průběhu turnaje se ukazovalo, že i když dnes víme, jakou hrou se chceme prezentovat, máme tendence vracet se ke „starému“(dřívějšímu) způsobu hry, který v sobě stále pořád ještě máme a nejvíce je to vidět v situacích ohrožení (kdy to vypadá, že něco pokazíme, ztratím nebo dostaneme gól), tak nedokážeme udržet myšlenky na tom, jak chceme takové situace řešit, což si i kluci uvědomují a nejvíce to bylo viděli v prvním utkání se Slováckem, poté se v dalších utkáních dokázali lépe na toto téma zaměřit a bylo patrné zlepšení, samozřejmě to nebude hned dokonalé a přebudovat nějaké návyky, které v naší hře nechceme nějaký čas trvá a tak musíme trpělivě pracovat a dělat to, protože to je jediná cesta jak do budoucna předvádět hrou, kterou chceme, protože když jsme se dokázali udržet u hry, kterou se chceme prezentovat, objevovali se momenty s kterými jsme byli moc spokojení, jak proti Slovácku, tak proti Spartě a pak už nám chyběl jenom klid v koncovce, který ještě nemáme a stále se moc často objevuje řešení stylem „plácnu do toho, hlavně abych vystřelil“ místo „chci vystřelit k pravé tyčce, protože tam je volno a největší možnost dát gól“. Za celý turnaj a období od nového roku zaslouží kluci velkou pochvalu, protože na trénincích a zápasech se snaží příkladně pracovat na tématech, která jsou pro nás důležitá, moc jim za to děkujeme.
Trenéři Dvořák a Beran
