V deštivém sobotním dopoledni jsme zavítali do Starče, kde nás čekalo další utkání nadstavbové skupiny 3. ligy starších žáků.
V úvodní půli se mi velmi zamlouvalo, jakým způsobem jsme byli připraveni reagovat na valnou většinu herních situací a jaká energie z nás po celý začátek utkání vyzařovala. Právě to byl jeden z hlavních cílů, protože jsme cítili, že v předchozích pěti zápasech nebyly naše vstupy do utkání na úrovni, kterou bychom si sami představovali.
Vyjma několika minut po vstřelení první branky bylo také znát, že jsme připraveni hrát spolu – vnímat se a reagovat na sebe. To vytvořilo dobrý základ pro řadu nejen pohledných, ale především účelných kombinací, zejména ve druhém poločase, kdy jsme ještě lépe vyladili vzdálenosti mezi jednotlivými hráči.
V poločasové přestávce jsme se zaměřili především na množství nevynucených ztrát a na větší důslednost při dotahování jednotlivých herních činností, protože právě v těchto aspektech jsme cítili, že je v našich silách se do dalšího pokračování utkání výrazně posunout.
Z celkového pohledu mám ale největší radost především z reakce kluků na podněty, které jsme během týdne probírali, a také z dominantního způsobu, jakým jsme celé utkání kontrolovali.