První poločas bylo poměrně trápením v naší výstavbě hry. Mnoho nepřesností v převzetí, přihrávce, nevhodně volených prostorech pro přechodovou fázi, hromada ledabylostí a nadbytečností v řešení situací – nesmyslného přehrávání z důvodu nezmapování si prostoru, které často končilo ztrátou, i neochota si mezi sebou vyměnit míč, jak kdyby někteří hráči si chtěli uhrát situaci celou pro sebe a dávat míč pouze v bezvýsledné situaci.
V druhém poločase po vzájemné diskuzi přišlo velmi výrazné zlepšení a pohled na hru se výrazně změnil. Součinnost byla plynulá, nápaditá, velmi aktivní směrem nahoru. Upravili jsme si vzdálenosti od soupeře, lépe se k sobě natáčeli, vyhověli jsme si. Tím jsme velmi zvýšili procentuálnost držení míče, klid na míči a počet střeleckých příležitostí, z nichž jsme tradičně nemálo z těch výrazných neproměnili.