Na kvalifikaci turnaje Ondrášovky cupu jsme se utkali s týmy: Havlíčkova Brodu, Humpolce, Znojma, České Třebové a Svitav. Ve většině utkání se naši hráči snažili ukázat své dovednosti ve hře, vytvářet a řešit kreativně nové situace, což bylo ve „výsledkové“ bitvě velmi obtížné. Ne vždy se nám dařilo vnímat, co se kolem nás na hřišti děje, větší rezervy jsme měli hlavně v obranné činnosti. Směrem dopředu nám chyběl, pro nás tak blízký, entuziasmus, a také agresivita. Určitě jsme nepředvedli na této akci náš optimální výkon, (naši hráči mají větší potenciál), což se promítlo i na našich výsledcích, kdy nám utekl postup o jedno místo.
S odstupem času musím říct, že atmosféra tohoto turnaje byla v některých částech hodně vyhrocená. Devítiletí hráči (většiny) zúčastněných týmů plnili jen pokyny a příkazy trenérů, hon za výsledkem, kromě trenérů, strhnul i většinu pokřikujících rodičů, kteří také přispěli k tomu, že na hřišti šlo více o boj, než o fotbal – hru dětí. Tito lidé si neuvědomují, čeho se dopouští…
