Odvetné utkání se Žďárem nad Sázavou hovořilo první dvě třetiny těžce v náš neprospěch, co do naladění do zápasu, vytváření a proměňování šancí. Soupeř nás na naší polovině přehrával agresivitou v soubojích a nepojali jsme tento zápas vůbec dobře, co se týče práce s prostorem – špatné zajišťování prostorů, špatné vystupování na hráče, soupeř měl velmi prostoru. Občas jsme se blýskli nějakou individuální akcí přes více hráčů, ale v koncovce jsme hořeli a spoustu velkých šancí končilo nezdarem.
Kluci tak po třetině propadli obavám z toho, že udělají „ostudu“, tak jsme pracovali s tím, aby se zbavili strachu, uvolnili se a uměli zaměřit pozornost na maličkosti, které udělají v našich očích i tělech výsledek, který chceme – odvaha tvořit, vnímat situace a umět na ně reagovat, v zakončení nekompromisnost bez zbytečných pochyb a alibistických řešení.
Třetí třetinu už jsme byli týmem, kterým jsme chtěli být od začátku. V soubojích jsme dominovali, byli jsme neustále na míči, vytvářeli jsme si velmi dobré střelecké příležitosti a jich větší část z nich jsme již dokázali proměnit a mohli jsme tak ze hřiště odejít z lepším pocitem, že jsme se z té menší krize, kterou jsme prožívali dvě třetiny, dokázali vyhrabat, vstát a změnit obraz hry v náš prospěch herní.
