V utkání proti Slovácku jsme měli v prvním poločase velkou herní odvahu i vášeň. Před branku soupeře jsme se dostávali jak rychlým protiútokem, tak i postupným útokem. Dařilo se nám útočit hlavně křídelními prostory, snažili jsme se i co nejvyšší presing, kterým jsme dokázali získávat hodně míčů. Vidět jsme však byli hlavně individuálně, ať už svojí kreativitou, originálním řešením herních situací či velkou živelností. Ve druhém poločase nás již soupeř herně přehrával, my se však neztratili a vypracovali jsme si zajímavé šance, nedokázali jsme je však proměnit. Za výhru v tomto utkání můžeme poděkovat jak fantasticky chytajícímu Adamovi Jonášovi tak i všem hráčům, kteří si šáhli na dno svých sil a ukázali své morálně volní vlastnosti.
Trenéři
