Utkání s Vyškovem se nám vůbec nezdařilo. Po třetině jsme naše dlouhodobější téma – rozehru od brankáře opustili, abychom šli k prazákladům – herní činnosti jednotlivce. Někteří hráči se nedostávali pozorností plně do děje utkání a řešení herních situací nebylo vůbec vhodné. Kličky z drtivé většiny byli prováděny do soupeřů, kde jsme o míč často přicházeli, často se nám míč zadrhával pod nohama, převzetí míče na dlouhou nohu, přihrávky velmi nepřesné, odhad na míč taky mimo mísu.
Po čas zápasu mě těšilo opět nasazení, chuť pořád hrát a tvořit, ale kvalita našich činností nebyla tento zápas vůbec dobrá. Neskutečně mě pak rozlítilo, že naše pozornost ještě k tomu často přecházela na zbytečné handrkování se v soubojích se soupeřem, které s chutí získat míč neměli moc společného.
Pozitivum na utkání bych ještě viděl v tom, že poslední třetina byla z těch tří nejlepší a kluci se tak dokázali alespoň herně z té krize předchozích dvou třetin dostat a začali jsme jednoznačně poslední část hry herně dominovat.
