Do utkání se Žďárem jsme vstupovali s další obměnou, kdy jsme zkusili opět hráče na nových rolí, v jiném rozestavení a měli jsme možnost vnímat, jak se popasujeme s principy (obklíčit soupeře, být otevřený tělem pro spolupráci pro kvalitnější převzetí; vnímat, zda uvolňuji sebe / prostor / prostor pro sebe), na kterých pracujeme i v jiné základní organizaci. Prvních několik minut jsme se se soupeřem přetahovali o nadvládu nad míčem.
Po několika utkáních jsme dokázali využít chyby soupeře, kterou jsme ihned potrestali a dostali se do vedení. Následně přišel několika minutový chaos, ze kterého jsme dostali několik branek. Poté jsme již zklidnili svůj pobyt na míči a začali získávat mírnou převahu, kterou jsme do konce poločasu navyšovali a snížili jsme skóre.
Chtěli jsme do 2. poločasu vstoupit s tím, že navýšíme tlak na soupeře a budeme se více tlačit do zakončení. Bohužel se stal opak, velmi naivně jsme přicházeli o míč velmi nepřesnými přihrávkami, začali jsme být v součinnosti zbkrlí, nemluvě o kvalitě převzetí míče prvním dotykem pod nijak výrazným tlakem. Čím dál více se někteří hráči pokoušeli o riziko v místech, kde riziko neodpovídalo vůbec možnému přínosu pro situaci, takže jsme si hru velmi komplikovali.
Poté jsme neproměnili ještě několik příležitostí, které soupeř byl schopen naprosto chladnokrevně proměnit.
Jsme si vědomi, že potřebujeme zvýšit výrazně kvalitu prováděných činností, které nás brzdí v efektivnější součinnosti (převzetí, přihrávka), neustálé vnímání mé pozice vůči situaci, aby hráč s míčem vždy měl možnost v dané situaci s dalšími spoluhráči přečíslit / obklíčit soupeře a posunout se v akci směrem blíže ke gólu.
