O víkendu 11. – 12. 1. jsme mohli poměřit síly s kvalitními týmy na dvoudenním domácím turnaji Zimní Třebíč open. V sobotu nás čekala porce 5-ti zápasů v hale SPŠT a v neděli stejný počet utkání na umělé trávě na Spartaku. Soupeři nám byli kluci ze Sence (SVK), Barlinku (PL), Sparty Praha, Znojma, Vysočiny Jihlava a Sparty Brno.
Sobota (hala SPŠT)
Nominace: Bartes, Brabec, Hynek, Jančok, Kolář, Mastný, Muška, Procházka, Šín
Hlavním cílem pro tento turnaj bylo zlepšení kombinační hry a s tím spojená aktivita hráčů bez míče. Ze sobotních konfrontací vyplynulo, že pokud nás soupeř nevystavuje pod větší tlak, jsme schopni vytvářet krásné kombinační akce s množstvím narážeček, narážeček na třetího nebo tandemových náběhů a jsme schopni držet míč a určovat tempo hry. Takto jsme do turnaje vstoupili proti Senci. Po zápase jsme se zaměřili na detaily, které můžeme ještě vylepšit a čekali na další zápasy. Ty ovšem vypadaly úplně jinak. V ostatních zápasech na nás soupeři vytvářeli větší tlak a s tímto presinkem jsme se nedokázali vůbec vyrovnat. S tlakem přibývalo individuálních chyb, nepřesností a tak jsme většinu hry byli bez míče a hru ovládali soupeři.
Uvědomění ze soboty: dovednosti i součinnost nám fungují jen v komfortním prostředí bez většího tlaku soupeře a naopak náš tlak, soubojové chování a hra bez míče soupeřům nečiní větší problémy.
Neděle (umělá tráva Spartak)
Nominace: Bartes, Hala, Hynek, Jančok, Kolář, Ludvík, Mastný, Muška, Procházka, Šín
Na venkovním hřišti jsme chtěli navázat na sobotu a mít neustále takový počet náběhů aby si hráč s míčem mohl vybírat tu nejlepší možnost přihrávky či individuální řešení a tím eliminovali souboje, ve kterých jsme podprůměrní. V nedělních zápasech jsme ale i přes všechno zjištění a uvědomění nezměnili vůbec nic. Ve hře bez míče jsme se stále nebyli schopni dostávat do soubojů (z části vypínáním pozornosti a z části nerozhodností
či strachem) a také nám nefungovalo zajišťování. S míčem jsme kupili velké množství nepřesností a to i bez většího tlaku soupeře. Pokud bych koláč naší hry s míčem rozdělil vypadalo by to tak, že 60% akcí ani nevzniklo díky nepřesnostem (špatná přihrávka, špatný
1. dotyk, atd.), 30% akcí jsme sice dovednostně zvládli (dobrá přihrávka, atd.), ale akce vedli do zavřených prostor k rohům či zpátky k našemu brankáři, takže jen 10% hry s míčem vedlo
k výstavbě útočné akce, která mohla nějak ohrozit branku. S tímto shrnutím tedy není
s podivem, že nás soupeři přehrávali jak herně tak i výsledkově.
Uvědomění z neděle: prakticky vše jako v sobotu plus nízká schopnost sebeprosazení
a všeobecně aktivity (a to i směrem do útoku) bez neustálého povzbuzování a řízení trenérem ze střídačky.
