Další zápas soutěže SpSM jsme zajížděli odehrát do Olomouce s místní Sigmou. Vlivem nemoci, zranění či nominace na další utkání jsme k zápasu nastupovali v 11 hráčích. Zápas odpovídal celkovému skóre, kdy hráči soupeře byli vyspělejší ve většině činností.
Zápas ukázal, že škálou dovedností se od top týmů soutěže moc nelišíme ba naopak dokážeme být v řešeních nápadití a ojedinělí. Nese to sebou však i úskalí a tím je automatizace činností a jejich provádění v maximální rychlosti. Soupeř dokázal většinu činností provádět ve větší rychlosti a to s pořád vysokou přesností a jistotou. My jsme naopak dokázali tyto dovednosti předvádět jen blízko své branky (díky pomoci brankáře, který tak vytvářel přečíslení) a jakmile se hra posunula do středu nebo na útočnou půlku, tak díky tlaku soupeře jsme o míče rychle přicházeli. Na soupeři byla také vidět lepší a navnímanější organizace, kdy během jakékoliv situace věděli hráči bez míče kdy, jak a kam nabíhat a hráč s míčem, tak prakticky na slepo mohl posouvat hru dále. My jsme naopak po přihrávce často vypínali a hráč s míčem, tak musel volit individuální řešení nebo jsme nabíhali nesmyslně či pozdě a míč jsme tak posunout také nemohli.
+ dobré zakládání útoku na vlastní polovině a hra brankáře
+ nesklouznutí k jednoduchému odevzdávání míče pod tlakem
+ hra některých hráčů na pro ně netypických postech
+ velká paleta dovedností
– horší pohybové dovednosti
– ovládání míče a dovednosti jen bez tlaku nebo v malé rychlosti
– vypínání a nezapojování všech hráčů do kombinace
– časté opakování některých naivních chyb
