V neděli jsme přivítali na hřišti v Borovině tým HFK Olomouc. Chtěli jsme navázat na povedené výkony z předešlých zápasů (Sparta, Žďár) a závěr anglického týdne zvládnout jak herně tak i výsledkově.
Před zápasem jsme na týmové poradě pojmenovali úkoly a pod přezdívkami jsme je chtěli dostávat do zápasu. Na hřišti jsme tedy měli např. Busquetse (střední záložník, který je neustále k pomoci a zakládá většinu akcí), De Bruyneho (krajní záložník, který chce neustále posouvat míč nahoru a vytvářet přečíslení s asistencemi), Maného a Salaha (křídla, které jsou neustále v náběhu a hledají místo pro průnikovky) a Haalanda (hroťáka, který chce nekompromisně zakončit každou akci). Toto vše samozřejmě pod principy, kterými se chceme dlouhodobě prezentovat (vysoký presink a kreativita a kvalita při zakládání akcí). Možná i díky těmto srovnáním měl zápas po celou dobu vysokou energii, byly vidět kvalitní mikrosituace i celé útoky a z nikoho nebyl znát ani náznak vzdávání či ustoupení z našeho standardu, a to i při těžkých chvílích, kdy jsme dostali gól z rohu před koncem prvního a také hned na začátku druhého poločasu. Musím všechny ocenit a věřím, že být poločas jen o pár minut delší, tak bychom si nějaké body urvali.
