V rámci dohrávky 2. kola MSŽD U14 zavítala na umělou trávu v Třebíči brněnská Líšeň. Je to prakticky měsíc, co jsme se utkali se stejným týmem, kde jsem v rámci hodnocení tohoto utkání psal po drtivé prohře 10:0 o tom, že potřebujeme změnit myšlení a začít se více ve svých hlavách věnovat procesu na úkor průběžného či konečného výsledku utkání, který naše jednání na hřišti v případě nepříznivého stavu výrazně ovlivňoval. Mám velkou radost, že se přesně toto myšlení daří do kluků dostat a v průběhu těch několika týdnů, které od tohoto utkání uplynuly, je vidět jasný a hmatatelný pokrok i v herním projevu. Ten a celková chuť kluků na hřišti je diametrálně odlišná, daleko více se postupně přibližujeme stanoveným principům a v určitých momentech přebíráme iniciativu. V rámci utkání s Líšní, kterého se toto hodnocení týká, se toto tvrzení týká zejména druhé půle utkání, ve které jsme byli jednoznačně zajímavějším týmem, a to i přesto, že prostor ke zlepšení jednotlivých detailů hry je obrovský. Co je ale důležité, kluci vidí, že v této soutěži opravdu mohou hrát s každým a je vidět, že to, co spolu řešíme, berou za své.
Po říjnovém utkání s Líšní jsem psal, že nepanikaříme. Nyní mohu napsat, že i přes pokrok rozhodně neslavíme. Proces je dlouhodobá záležitost a před sebou máme ještě spoustu prostoru a příležitostí k posouvání se.
Velké díky také patří čtveřici hráčů 2012, kteří nás na toto utkání doplnili při velké marodce, která obě kategorie starších žáků na tento víkend postihla.
