Uzavřeno, hotovo! Foška jako spousta dalších klubů uzavřela soutěžní ročník 2018/19 a chystá se na nový. Co tento rok přinesl? Jaké jsou vyhlídky klubu do budoucna? Na to jsme se zeptali jednoho z nejpovolanějších Fošáků, Martina Daňka!
Co pro Fošku znamenal tento ročník po stránce sportovní i nesportovní, jinými slovy – jak hodnotíš tento ročník z hlediska klubu?
„Jako velmi důležitý pro další směřování klubu. Jsme ve fázi poměrně intenzivní a nezbytné proměny, která bude ještě nějakou dobu trvat a ze které chceme v budoucnosti čerpat.“
Co to přesně znamená?
„Odpověď by byla opravdu dlouhá, tak jen naťuknu klíčová témata.
Dlouhodobým posláním tohoto klubu je pomoci vychovávat dobré hráče a dobré lidi. To se zatím dařilo možná lépe, než jsme dříve očekávali. Ale doba se mění, velikost klubu se mění, vývoj fotbalu směřuje raketově dopředu a my se na to učíme reagovat a zároveň sami tvořit určité trendy. U toho zažíváme úspěchy i děláme nezbytné chyby.
Nyní se snažíme vzít vše, co jsme se naučili a spojit to s tím, kam fotbal a doba směřují a nastavit proces rozvoje našich hráčů a celého klubu tak, abychom mohli být úspěšní i v budoucnu. Není to lehké a je to pro nás velká výzva, protože laťka je strašně vysoko.
Po sportovní stránce je fotbal úplně jinde, než byl před pár lety a naší povinností je připravovat děti na fotbal budoucnosti nikoli současnosti.
Po výchovné stránce je doba také jinde a vyžaduje velké nároky na to, aby mladí lidé měli velký rozhled, uměli se zapojit v ideálním případě i do mezinárodních projektů a byli zkrátka připraveni být dobrými občany a světoobčany.
Tomu můžeme, chceme a podle mě musíme pomáhat i jako fotbalový klub, protože všichni víme, že velkou fotbalovou kariéru udělá možná jeden ze sta, možná jeden z tisíce. A i ten, který ji udělá nesmí mít místo hlavy kopačák, jinak nejspíše dopadne špatně.“
A co z Tvého pohledu bude obnášet fotbal budoucnosti – jaké nároky bude mít odlišně od těch současných a co to dle Tebe bude znamenat i ve výchově? Předpokládám, že se to nebude týkat pouze učení se světovému jazyku… Jaké další aspekty Foška vnímá?
„Fotbal víceméně jednoznačně spěje (a u top týmů tak už je) k totální variabilitě hráčů a k obrovské herní rychlosti, tedy pohybové, myšlenkové i rychlosti naučených reakcí. Každý tedy bude muset umět vše, ve všech herních prostorech a v extrémní kvalitě a rychlosti. Děti je třeba vystavovat velmi náročnému, ale velmi trpělivému prostředí, ve kterém se každý bude zlepšovat svým tempem a rozvíjet svůj potenciál pod velmi promyšleným vedením trenérů.
A o světě víme hlavně to, že bude nepředvídatelný. Je tedy potřeba děti připravovat tedy velmi komplexně. My jako sportovní klub můžeme pomoci vybudovat u dětí určitý způsob myšlení a chování, který jim může pomáhat i v normálním životě. Můžeme dětem zajišťovat mezinárodní konfrontaci, prostředí ve kterém mohou nasávat jiné hodnoty a přístupy a získávat tím životní rozhled.“
Co považuješ za největší úspěch i neúspěch tohoto roku?
„Já vlastně za úspěch považuji všechno. To co se povedlo, i to co se nepovedlo, protože nás to posune dál, pokud budeme mít pokoru a otevřenost se poučit. Samozřejmě mám radost hlavně z toho, co se povedlo – je to motivace a závazek do dalších let. Povedlo se uspořádat největší turnaj mládeže v republice – Třebíč Open a dovezli jsme do Třebíče další světový tým – Dinamo Zagreb. Do Fošky přišli další noví a zajímaví trenéři, na kterých může Foška do budoucna stát a přistěhovali se do Třebíče jen kvůli našemu klubu. Naši odchovanci jsou úspěšní v profesionálních klubech, naši trenéři získávají nové a nové zkušenosti i mimo Fošku, začínají u nás trénovat hráči, kteří prošli naším systémem, Vojtovi Dvořákovi se narodil Kubík… je toho spousta, co lze oslavovat.“
O Fošce se píše i v médiích více než tomu bylo dříve. Cítíš, že je to důsledek práce klubu a její aktivita z předešlých let?
„Ano, dříve jsme byli vnímaní pozitivně hlavně v rámci ČR, ale v regionu jsme byli tak trochu za ufouny, co dělají věci jinak, divně. Ale dlouhodobé výsledky jsou jasné, zřetelné a dnes není pochyb, že jsme jedničkou v mládeži v rámci okresu a pohled na nás se mění. A čím lepší máme jméno, tím více nás to zavazuje k pomoci celému regionu.“
Když se ohlédneš, jak klub fungoval před cca. pěti lety a jak funguje dnes, jaká patrná změna na Tebe hned zapůsobí?
„Dlouhodobá změna spočívá hlavně v tom, že se z miniorganizace stal subjekt, který se stará o cca 300 dětí a působí v něm kolem 40 dospělých v rolích nejen trenérů. To vyžaduje daleko větší nároky na všechno. Je to finančně, energeticky, technicky mnohem náročnější než dříve a je velká výzva to zvládnout.“
Co by jsi sdělil vedení, trenérům, hráčům a rodičům Fošky na závěr?
„Že smekám před každým, kdo Fošce věnuje energii, čas, svůj osobní prostor.“
Děkuji mnohokrát za rozhovor, Martine a přejeme, ať Foška naplňuje své předsevzaté vize a cíle! 🙂
