Hned na úvodu, abychom objasnili situaci, jde o reprezentaci florbalovou. Dost možná jste zaznamenali, že juniorští florbalisté dosáhli historického úspěchu v Kanadě. Šokovali celý svět včetně sebe a jejich radost po finálovém vítězství proti favorizovanému Švédsku mohla propuknout po jednoznačném výsledku 8:2. Florbalová lvíčata se tak zapsali do historických tabulek jako vůbec první český tým, který slavil titul mistrů světa.
Jenže to, aby český lev mohl žrát první, bylo důležité, aby se tak juniorský tým naladil. Věříme, že k tomu napomohl právě i jeden ze zástupců Fošky, Martin Daněk, kterého jsme vyzpovídali a aby nám přiblížil příčinu takového úspěchu.
Florbal zažil historický úspěch, jehož jsi byl součástí. Jakou roli jsi v týmu měl a co bylo hlavní náplní Tvojí práce, Martine?
„Role se oficiálně jmenovala mentální kouč. V rámci tohoto týmu to znamenalo zejména práci s týmovou dynamikou, tedy zjednodušeně ovlivňování toho, jak spolu hráči komunikují a spolupracují směrem k tomu, aby měli šanci dosáhnout úspěšného výsledku.“
Jak se takhle zástupce Fošky dostane do výběru florbalové reprezentace?
„Už od roku 2012 máme s Jirkou Vorlickým (a dnes už nejen s ním) vlastní program pro trenéry a rodiče, který se jmenuje He-Art.
Ten se kromě fotbalu zalíbil i ve florbale a na jednom ze seminářů jsem se seznámil s Jirkou Jakoubkem, který se po čase stal právě trenérem této reprezentace a oslovil mě, zda bych s ním šel do realizačního týmu. To jsem přijal a už v roce 2017 jsme přivezli úspěch v podobě bronzové medaile z mistrovství světa ve Švédsku.
V rámci dalšího cyklu jsem kvůli působení na úseku vzdělávání ve Fotbalové asociaci ČR svoje působení přerušil, ale po mém odchodu v rámci známé kauzy s otevřeným dopisem, kterým jsme se postavili za kvalitu práce Michala Prokeše, jsem se k týmu půl roku před mistrovstvím zase připojil a jsem za to rád.“
Byl součástí práce i individuální koučink jednotlivých hráčů?
„Ano, ale ve velmi omezené míře. Postupně jsem došel k názoru, že když je kvalitně nastavený realizační tým, který svým jednáním neruší, ale stimuluje mentální stav hráčů, není mentální kouč jednotlivců potřeba. Zkrátka ono vytvořené prostředí trenérským týmem se samo stane mentálním koučem. To se do puntíku potvrdilo. V minulém reprezentačním cyklu bylo mým úkolem právě takovýto způsob práce realizačnímu týmu pomoci nastavit, tak abych ideálně v tom týmu vůbec nemusel být a přesto by vše po mentální stránce klapalo. Trenéři na sobě odvedli neskutečnou práci a letošní historické zlato je odrazem mimo jiné jejich seberozvoje.“
Jak si máme tedy představit práci s týmovou dynamikou konkrétně?
„Konkrétně třeba tak, že si s celým týmem sedneme a konzultujeme otevřeně důležitá témata. Například před finále bylo důležité zaměřit pozornost hráčů jinam než na výsledek, takže jsme se společně zabývali otázkami – Co to pro nás znamená mistrovský výkon a co potřebujeme k tomu, abychom ho mohli podat? – nikde žádné zabývání se tím, jak vyhrát titul. To by bylo svazující a odvádějící naši pozornost od toho, co můžeme opravdu ovlivnit, tedy naši hru a náš výkon.“
Pokud vím, tak jste využívali i diagnostický nástroj, který využíváme pro rozvoj hráčů a skupin i ve Fošce.
„Je to tak. Diagnostickou metodu Sportmind jsme použili pro zjištění toho, jakým způsobem tým funguje a na čem potřebuje pracovat. A bylo to na cestě k úspěchu naprosto zásadní. A ano – využíváme a chceme využívat tuto metodu v rámci Fošky více a více, protože je skvělá, a někteří naši trenéři se v ní samostatně vzdělávají, aby se stali opravdovými specialisty. Konzultanta v rámci přípravy na MS nám dělal Rosťa Helštýn, který ve Fošce působil.“
Je nějaký rozdíl v přístupu mladých florbalistů a fotbalistů?
„Osobně ve florbale vnímám, že jsou zde hráči zaměření hlavně na seberealizaci, na to, že je ten sport prostě baví a chtějí ho dělat co nejlépe. Florbal není plně profesionální sport z hlediska peněz, proto nejsou hráči prostředím tlačeni k tomu, aby se z nich stal především co nejdražší produkt. Profesionalita přístupu u hráčů této reprezentace však byla na opravdu maximální úrovni.“
Je pro tebe zkušenost z MS v něčem užitečná i do Fošky?
„Jednoznačně! Otevřeli se mi další obzory, jak kvalitně je možné pracovat s hráči a týmy po všech stránkách a co vše je k tomu potřeba. Věřím, že nás i tato zkušenost posune do dalšího levelu při přípravě hráčů.“
