Rádi bychom vám představili tým trenérů, který je v procesu s vašimi dětmi a máte tak možnost se o našich trenérech dozvědět trochu více. Pilotním rozhovorem provedeme našeho letitého matadora Fošky, Martina Michálka.
Jak dlouho působíš na pozici trenér ve FŠ (A jaká byla tvá trenérská minulost)?
„Úplně přesně si to nepamatuji, ale vzhledem k tomu, že moji první svěřenci hrají již za starší dorost, pak to jistě bude přes 10 let.“
Co Tě vedlo stát se trenérem?
„Již od mládí mě bavilo pracovat s dětmi, proto jsem si vybral také povolání, které dělám a ta trenéřina je s tím ruku v ruce.“
Hrál jsi sám aktivně fotbal?
„Ano, v Třebíči za 1. FC Spartak, později za Horáckou Slávii (dnes HFK), takže konkurenci. S družstvem jsme hráli nejvyšší dorosteneckou ligu.“
V kolika letech si s fotbalem začínal, kde jsi začínal a kdo Tě fotbalu přivedl?
„Já jsem začínal ještě před nástupem do školy, tzn. v necelých 6 letech, celou svoji kariéru jsem spojil s dříve zmíněným družstvem „za nemocnicí“ a přivedl mě k fotbalu můj táta.“
Na jakých pozicích jsi nastupoval a jak Ti šlo střílení gólů?
„Já jsem byl vždy velmi ofenzivní hráč a dával jsem gólů poměrně hodně. Jak moc mi to šlo? To je otázka spíš pro mé spoluhráče, protože jsem potřeboval na 1 branku x šancí.“
Vzpomeneš si na svůj úplně nejsilnější fotbalový žážitek, který je spíše spojený s dětstvím?
„Velmi dobře. V rozhodujícím utkání starších žáků jsme porazili Zbrojovku Brno 3 : 1 a já jsem vstřelil 2 góĺy a na 1 přihrál“
Kdo byl Tvým fotbalovým vzorem?
„Od té doby, co jsem viděl hrát Tondu Panenku, tak můj vzor byl dán a nemění se dodnes.“
Jsi fanoušek nějakého klubu?
„Z minulé otázky je zřejmé, že je to Bohemka. Jinak mám v každé fotbalové lize jeden tým, kterému přeji celý život. Pochopitelně přeji všem klubům, kde hraje nějaký český hráč a fandím všem českým zástupcům v evropských pohárech.“
Navštěvuješ o víkendu fotbalová utkání?
„Snažím se navštívit každý víkend aspoň 1 utkání. V poslední době se to však týká pouze Fošky. Je mi však jedno jestli jsou to přípravky nebo muži. Vhledem ke svému synovi, tak jsem nejvíce utkání viděl v dorostu.“
Jaké máš koníčky a čím rád trávíš svůj volný čas?
„Můj celoživotní koníček je sport a proto se mu věnuji, co mi zdraví a moje rodina povolí. Hlavně tedy míčové hry. Kromě fotbalu, hlavně basket, kde jsem našel plno kamarádů. Klidně ale volejbal, nohejbal a poslední dobou třeba tenis.“
Odkud pocházíš?
„Jsem Třebíčák tělem i duší a tento patriotismus mi už asi zůstane.“
Máš svůj osobní či trenérský cíl?
„Osobní cíle si nechám pro sebe (mám zdravou rodinu a zajímavou práci, co bych si mohl více přát) a trenérský cíl je ten, že pokud mě to bude bavit, bude to se mnou bavit především děti, které trénuji a budou mě chtít ve fošce, pak bych u toho chtěl zůstat, co to půjde.“
Co se Ti vybaví, když se řekne Fotbalová škola Třebíč?
„Otázce moc nerozumím. Nevím, jestli to má být reklama nebo sentiment? To si musí každý převzít sám. Kdo by se mě na to chtěl zeptat osobně, nechť tak učiní. Rád to všem vysvětlím.“
