Utkání s Jihlavou z naší strany nebylo povedené. Již od úvodních minut z těchto vysvětlitelných důvodů kluci zalezli a vyzvali soupeře k snadnému vysokému pressingu. Udělali jsme si zápas zbytečně složitým a velmi jsme útočení Jihlavě usnadnili. Rozehrávka od brankáře byla velmi tristní a dostali jsme z toho velké množství branek.
Druhou třetinu jsme se vysunuli trošku výš, ale vůbec se mi nelíbilo, že jsme jako trenéři neustále k vystupování na soupeře nabádali, místo toho, aby tuto iniciativu a chuť průběh zápasu zvrátit vzali kluci za svou.
Třetí třetina byla z našeho pohledu nejsnesitelnější, protože už jsme vystoupili opět o něco výš a začali jsme využívat velmi vysunuté hráče Jihlavy pro některé akce skrze průnikové přihrávky, či cílené přihrávky vzduchem za soupeře.
Ačkoliv jsme se z nejhoršího marastu vyškrábali, přesto to nebyl vůbec dobrý zápas. Nebylo příjemné si připustit fakt, že někteří hráči musí na sobě výrazně zapracovat v rámci jejich volného času a že odškrtávání tréninků není zkrátka postačující a je třeba si přidat navíc, máme-li se vyrovnat nebo převyšovat takovéto týmy.
