V neděli 1.3. jsme se opět vydali na umělku do V.Meziříčí odehrát další a pro nás poslední kolo tamní Zimní ligy. Soupeři nám byli kluci z V.Meziříčí, Vrchoviny a Želetavy.
Na turnaj jsme odjeli s jedním hráčem na střídání a tak došlo často k rotaci postů a kluci, tak měli možnost ukázat a zlepšit si pochopení herních principů na nezvyklých postech. Předváděná hra měla po celou dobu stoupající charakter. Ze začátku jsme měli problém s prostorem, kdy jsme po zisku zůstávali a nabíhali v malém hřišti, a tak docházelo ke spoustě soubojů a ztrát. I přesto jsme měli více míč na kopačkách a vytvářeli si šance, ze kterých vstřelili i některé góly. Jen efektivita a klid v zakončení nás obral o výraznější výhry. Po prvním utkání jsme si společně pojmenovali problémy, díky nimž se nám tolik nedařilo a v dalších zápasech už jsme na míči dominovali. Začalo fungovat roztahování a stahování hřiště, otáčení do volna a tak jsme se dostávali do řady šancí. Dařili se nám jak průnikové přihrávky na křídelní hráče (výborné zapojení krajních beků), tak i narážečky mezi středovým hráči. S šancemi přišlo i větší množství gólů, ale pořád naše zakončení nelze označit jako nekompromisní.
+ stoupající aktivita a výkon týmu
+ průnikové přihrávky a zapojení krajních hráčů, potažmo beku do útočení (vyzdvihl bych Marťu Šína)
– nízká efektivita v zakončení
– velký počet nepřesných přihrávek
– pomalá hra s míčem (spoustu přípravných doteků a pomalé vedení míče)
