Zápas s HFK Olomouc měl podobný průběh jako minulý týden s Kroměříží. My jsme díky malému presinku soupeře neměli problém vyjíždět od brankáře a zakládat tak útočné akce na vlastní polovině. Bohužel tragická byla naše následná řešení po překonání první presující řady. Místo vyjíždění otevřeným prostorem, který jsme si díky vykombinování na prvních 30m vytvořili, jsme volili dlouhé přihrávky po zemi na obsazené útočníky. Tyto dlouhé přihrávky byly buď nepřesné nebo je v horším případě zachytil soupeř a hrozil z rychlých protiútoků. Tyto protiútoky jsme logicky díky ofenzivnímu postavení spoluhráčů ve velkém hřišti a také samotnému pomalému přepínání těžko zachytávali a soupeři tak útoky usnadňovali. Nutno dodat, že si Olomouc v těchto protiútocích počínala velmi dobře a vytvářela si tak nebezpečné šance. Naopak my i přes zmíněné kvalitní založení na vlastní polovině nejsme schopni útok vyřešit a posunout na soupeřovu polovinu tak, abychom si vytvářeli větší množství brankových příležitostí.
Zajímavé výkony: Gotthard, Řezníček, Hololobov, Tverdokhleb
+ vyjíždění od brankáře a hra na první 30m
+ zapojení krajních obránců, otáčení hry a hledání volného prostoru
– pomalé přepínání a soubojové chování
– zbrklost a nepřesnost při přechodu na útočnou polovinu
– zapojení útočníků do hry a jejich presinkové postavení
