Poslední domácí zápas soutěže a zároveň poslední zápas na přírodní trávě byla vidět odveta nedávného zápasu s HFK Olomouc. My chtěli zvládnout lépe jak herní projev, tak se i poprat o nějaké body.
Hlavním cílem zápasu bylo zlepšování propojení obrany s útokem a celkově lepšího zapojení ofenzivních hráčů. Tento detail hry pak zlepšovali jak obránci, kteří měli za úkol vnímat, kdy je ten správný okamžik a prostor k zapojení našich útočníků, tak i útočníci, kteří se měli neustále uvolňovat a poznávat, kdy si udělat prostor a rozbíhat do průnikovek a kdy naopak seskočit a dostat míč do nohy.
Tyto cíle se minimálně chutí a četností vytvořených možností dařilo naplňovat, nicméně máme stále mezery ve volbě řešení. Seskakování pro míč do nohy se nám vcelku dařilo i když bychom mohli ještě více míč zakrývat a zpevňovat se. Průnikové náběhy ale stále startuje přihrávající a poté až reaguje útočník, místo toho aby si náběhem o přihrávku řekl útočník sám, proto také většinou již míč nestiháme. Drobné zlepšení bylo vidět i při zakládání akcí a posouvání hry od obránců. Tam bylo vidět menší procento zkažených přihrávek a naopak pohledné nečitelné přechody či trpělivé držení míče.
Škoda, že nás občas brzdily dovednosti (první dotyk, načasování přihrávky či kličky). Díky těmto detailům jsme nezakončili více akcí a naopak nám po individuálních chybách soupeř dokázal vstřelit góly.
