Již před zápasem jsme připravili do obsazení postů několik změn, se kterými někteří hráči mají malou zkušenost. První poločas si s tím poradili velmi dobře. Byli jsme schopni operovat na krátkém i širokém hřišti, hrát konstruktivně za jakékoliv situace a tvořit i z těžkých pozic. Vytvořili jsme si několik slibných příležitostí a byli jsme aktivní. Sic jsme ztráceli v osobních soubojích a trochu i na přesnosti přihrávek, byl to kvalitní poločas. Bohužel z několika známých i dosud neznámých důvodů jsme zažili v druhém poločase totální rozpad organizace, součinnosti i aktivity. Nyní se velmi zamýšlíme v týmu nad rozvojem kompetentnosti hráčů při stavech náhlého selhání, jak se co nejdříve vrátit zpět do hry, povzbudit aktivitu i vnitřního bojovníka a nepřejít do stavu rezignace, protože z tohoto kolapsu jsme se neprobrali až do konce utkání.
Pro zamyšlení trenéra – nepřehlcovat hráče úkoly, nebo nevytahovat příliš detailů na zlepšování, aby se netříštila pozornost hráčů.
