FŠ Třebíč U14+U15 : Božice 2:3 (1:1)
V neděli jsme po čtyřdenním soustředění v Lukách nad Jihlavou zavítali do Tasovic k domluvenému utkání s mladším dorostem Božic. Jaké pak překvapení, když na parkovišti přistálo 5 aut, z nichž vystoupili chlapi s tím, že dorost nemají, a tak se budou konfrontovat s našimi žáky. Bylo vidět, že někteří byli vykolejení, když i jako potvrzení padla poznámka: „Ty vole, ti dorostenci maj vousy a dva metry…“, nebo „Podívej se na toho Supermana v tričku… takový cápky máme přesně v Myslibořicích. Ten je nesmrtelnej…“
Miloslav Bukáček: „Musím uznat, že jsem byl překvapený, jak si kluci s nelehkou výzvou poradili. Nechtěl jsem v tom kluky takto nechat, tak jsem popadl kopačky a šel jsem do dresu. Bylo velmi milé mít na sobě konečně dres, který na mne nevlaje, ale je mi akorát a navíc jsem nečekal, že se s klukama setkám na hřišti takhle brzo – tak jsem měl takovou dvojí radost již před utkáním. Přiznám se, že jelikož jsem nebyl v pozici trenéra, ale spoluhráče, tak jsem kluky nešetřil a mohli si tak vyzkoušet, jaké je to hrát po boku hráče náročného na kvalitu a plnění si herních povinností. Začátek zápasu byl dle očekávání opatrný z naší strany, ale to po 15 minutách z nervozity opadlo a začali jsme se do soupeře trochu více obouvat. Chlapi Božic hráli poměrně profesorsky a chtěli nás nechat běhat, zatímco si přelévali míč ze strany na stranu a snažili se nás otevřít. Střední záložníci však fungovali velmi dobře a nenechali náš střed hřiště roztrhnout, aby mezi námi chodili průnikové přihrávky nahoru, a tak byl soupeř nucen často zkoušet dlouhé nákopy, které se nám docela dařilo sbírat a zakládat útoky. Brzo kluci pochopili, že bude lepší, když budeme volit takový výběr místa, který nás nebude nutit chodit zbytečně do osobních soubojů a budeme tak těžit z větší obratnosti a kondice, byť jsme po soustředění již měli v nohách docela únavu. Druhou půli jsme na soupeře mnohem více nastoupili a nakopávané míče jsme sbírali mezi stopery a dařilo se nám rychle zakládat protiútoky krásnými výběry místa středních záložníků, kteří hledali skulinu v soupeřově obraně na průnikové přihrávky, či přihrávky do křídelních prostor. Vypracovali jsme si několik slibných šancí a jen naše nevyzrálost v herních řešeních nám nedovolila vstřelit chlapům Božic více branek. Klobouk dolů, jak kluci zápas odmakali a s jakou odvahou odehráli nelehké utkání včetně krásně vypracovaných a nápaditých příležitostí.“
Filip Brada: „Někteří hráči nebyli před zápasem nejlépe naladění. Byli vystrašení z toho, že budou nastupovat proti mnohem starším soupeřům. I přes to jsme však do zápasu nastoupili aktivně. Věděli jsme, že nemá smysl chodit s nimi do soubojů, protože tam jsme proti nim neměli šanci. Proto jsme se snažili rychle přihrávat a vyhnout se kontaktu. Zápas pro nás nezačal nejlépe, dostali jsme gól z dorážky po odrazu od tyče. Tím jsme se ale nenechali rozhodit a ještě do konce poločasu jsme vyrovnali. Během druhého poločasu jsme si vypracovali více šancí než soupeř, ale dali jsme z nich pouze jeden gól, což je málo. Zároveň jsme si nechali dát góly po zbytečných chybách a nedůrazu ve vápně. Po tomto výkonu jsme mohli doufat i v lepší výsledek než v prohru, ale důležitý je fakt, že jsme se nebáli hrát proti starším soupeřům a že jsme s nimi drželi krok. Zároveň se konečně začaly objevovat i věci, které trénujeme, ale pořád nás brzdí příliš velké množství nepřesností a jiných nevynucených chyb.“
Matěj Brabec: „Myslím si, že jsme hráli hodně dopředu a dařilo se nám držet míč, ale většinou jsme byli zbrklí při zakončení. Vzadu nám fungovalo zajišťování a komunikace a dařili se nám i některé průnikové přihrávky.“
